Stravování dětí - vzorový jídelníček dětí

Děti nejsou malí dospělí, proto stravování dětí má jiné nároky než u dospělých. Existují i výraznější rozdíly mezi stravou menších dětí (předškoláků) a dětí starších. Pochopitelně i energetické nároky těla na stravu se věkem mění. Pojďme se pověnovat stravování dětí a ukažme si vzorový jídelníček dětí.

Dětská strava: efektivní zdroj energie a zdraví

Na stravu dospělých i dětí nesmíme pohlížet jako na plnidlo, které má za účel primárně uspokojit hlad. Kvalita stravy, její pestrost a druh zpracování ovlivňují, jak kvalitní a jaké množství různorodých látek organismus dostane pro svoje fungování a rozvoj. „Logicky, pakliže budeme organismu dodávat vysoce průmyslově zpracovanou stravu, která je energeticky bohatá a bez vitamínů, minerálních látek a dalších žádoucích živin, tak bude fungovat špatně. Pokud dítěti budeme předkládat nevyhovující stravu špatné nutriční skladby bez vitamínů bohatou na cukry, sůl a nasycené mastné kyseliny, dítě bude zdravotně hendikepované už zkraje svého života a v dospělosti ho to dožene. Nedostatek makroživin, jako jsou bílkoviny a zdravé tuky či mikroživin jako vitamíny a minerální látky, má zásadní vliv například na mozkovou činnost a růst kostí a svalů, obranyschopnost organismu, vývoj zraku, záněty v těle atd.,“ upozorňuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování, která sestavuje i dětské jídelníčky.

Specifika stravy menších dětí

Menší děti potřebují dostatečný příjem vitamínu D, a to hned z několika důvodů. Déčko působí na obranyschopnost organismu, což se ve školním kolektivu, kde se rychle šíří případné infekce, více než hodí. Také podmiňuje využitelnost vápníku, který je nezbytný pro zdraví kostí. „Nezapomeňme, že děti jsou stále ve vývinu, a právě vitamín D zajišťuje dostatečnou mineralizaci kostní tkáně a výživu pro růst kostí. Jednoduše řečeno, pokud bychom organismus nezásobili déčkem, tak by nemuselo dojít ke vstřebání vápníku ze stravy, byť bychom konzumovali hodně mléčných výrobků, mléka či luštěnin, tedy potravin bohatých na vápník. U menších dětí je také potřeba mít pod kontrolou přílišný příjem soli kvůli zatížení ledvin, například v šunkách či tvrdých a tavených sýrech. Děti do 10 let by měly mít také jídelníček s o něco nižším obsahem vlákniny. Vláknina se svojí sytící funkcí by mohla u dětí způsobit, že nezvládnou přijmout dostatek energie, tuků a bílkovin, což by mohlo negativně ovlivnit jejich růst,“ zmiňuje Kateřina Šimková. U menších dětí nejsou vhodné oříšky, kde hrozí vdechnutí. Místo směsi koření je vhodnější pro ochucení jídel používat bylinky než pro žaludek potenciálně dráždivé koření.

Nároky stravy u starších dětí

Zatímco děti ve věku 4-8 let mají mít maximální příjem vlákniny 25 g/den, tak u starších dětí ve věku 9-13 let je to 26-31 g/den. U dospívajících dívek ve věku 14-18 let se příjem vlákniny má pohybovat v rozmezí 25-26 g/den a u chlapců 30-35 g, což už se blíží hranici vlákniny v dospělém věku. Co se týká energetického příjmu, tak orientační hodnota u dětí ve věku 4-8 let je 5850-7500 kJ/den a u dětí 9-13 let cca 6700-9200 kJ. Vyšší energetickou potřebu mají aktivní děti a chlapci. Od 14 let se energetická hodnota pohybuje okolo 7500-10000 kJ/den u žen a u mužů cca 9200-12000 kJ/den. Svoji úlohu ve stanovení optimálního energetického příjmu má i úroveň pohybové aktivity, věku a pohlaví. „U dívek kolem 13 věku, a poté i v dospělosti, je potřeba navýšit příjem železa, během periody. U dospívajících se setkáváme naopak s nadbytkem sodíku a fosforu. Na vině je často konzumace uzenin, kolových nápojů, tavených sýrů, solených pochutin, instantních pokrmů a jídel z fast foodů, přičemž fosfor může způsobovat vyvazování vápníku z kostí, proto by měla být konzumace potravin bohatých na sodík a fosfor umírněná,“ uzavírá Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Vzorový jídelníček pro děti 7-11 let 

Snídaně:

Jáhlová kaše v mléce s ovocem (jahody, maliny, borůvky) a ořechy (klidně vlašáky), pokapaná javorovým sirupem

Přesnídávka:

Jablko, bílý jogurt

Oběd:

Polévka dýňový krém s krutony; Hovězí hamburger v celozrnné housce zeleninová obloha (salát, cherry rajče, paprika, ředkvičky...)

Svačina:

Kefírové mléko

Večeře:

Barevné zapečené těstoviny s kuřecím masem (těstoviny, maso, kukuřice, hrášek), mrkvový salát

Zajímavost na závěr

Stravovací návyky vychází z rodiny, v čem dítě vyrůstá. Od toho se odvíjí i případné poruchy příjmu potravy. Pakliže chcete, aby dítě nebylo obézní, musíte i vy sami jít příkladem, aby si dítě převzalo správný vzor.

Image by freepik