Polévky na zahřátí i jako pomocník proti nachlazení
Podle italského přísloví se dá polévka uvařit z čehokoliv, a nejsme daleko od pravdy. Její variabilita z ní dělá sytý pokrm, který nás zahřeje i posílí imunitu. Jak?
Find out more
Podle italského přísloví se dá polévka uvařit z čehokoliv, a nejsme daleko od pravdy. Její variabilita z ní dělá sytý pokrm, který nás zahřeje i posílí imunitu. Jak?
Find out more
Polévky mají v našich zemích zvláštní historické postavení a patří mezi tradiční chod v jídelníčku, obzvlášť v chladných měsících. Ale i z pohledu celosvětového, není polévka novodobou vymožeností. Je doloženo, že první polévky si člověk vařil už v době kamenné, a to z mamutů, koňů či sobů. V kuchařské knize Apicius, jejíž datace spadá s největší pravděpodobností do 4. století, jsou zaznamenány třeba recepty na polévku z ječmene a zeleniny nebo římský bořšč.
Ne všichni polévkám fandí a vyhledávají je, ale pojďme se podívat, proč uvažovat o jejich zařazení do jídelníčku. „Konzumací polévky dosáhneme rychlejšího vstřebání živin, neboť se jedná o výživné a lehce stravitelné jídlo, a to díky pokrájení či dokonce namixování obsažených surovin. Zeleninovými polévkami odškrtneme část denního příjmu tekutin i zeleniny. Pro mnohé to může být i akceptovatelnější forma, než je syrová zelenina, což se může týkat například dětí. Navíc některé druhy zeleniny je vhodnější konzumovat v tepelně upravené formě. Příkladem může být lykopen z rajčat či karotenoidy z mrkve. Pro představu využitelnost lykopenu po tepelné úpravě stoupne o 150 %, což není nikterak zanedbatelné číslo,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Skvělá je i variabilita druhů polévek od vývarových, přes luštěninové až po zeleninové.
Ačkoliv samozřejmě existují studené polévky jako španělská tomatová polévka gazpacho, bulharská okurková polévka tarator či polská řepová polévka chlodik, tak převahu mají polévky teplé, které přímo vybízí k zahřátí v chladných a sychravých dnech. Použitím různých surovin můžeme aktivizovat termogenní efekt pro ještě větší zahřátí. „Vliv na termoregulaci mají bílkoviny, s jejichž trávením má organismus více práce, a tím pádem se při jejich zpracování zahřeje. Zahřívací efekt podporují i celozrnné obiloviny či luštěniny, které mohou posloužit jako jistý druh zavářky. Příkladem mohou být kroupy, rýže, bulgur, čočka, hrách, špalda, cizrna apod. Zvýšení tělesné teploty podpoří i látky jako gingerol v zázvoru, kapsaicin v chilli a piperin v pepři. Mezi další koření vyvolávající teplo patří kurkuma, koriandr, skořice, kardamom, hřebíček, bazalka či oregano. Předností polévek je, že i zasytí, což způsobuje přítomná zelenina s obsahem vlákniny, komplexní sacharidy a bílkoviny,“ říká Kateřina Šimková. A kam, které koření uplatnit? Skořici a zázvor s chilli upotřebíme při přípravě dýňové polévky, kořenicí směs kari, jejíž součástí je také zázvor a chilli, se šikne do mrkvové polévky, bazalka skvěle ladí s brokolicovou či špenátovou polévkou a do čočkové polévky na indický způsob zase využijeme česnek, kurkumu a koriandr.
Příhodnou kombinací surovin, bylinek a koření můžeme také přispět k prevenci onemocnění nebo zarazit jejich rozvoj. Mezi přírodní antibiotika a antivirotika patří česnek, cibule a zázvor. „Nejvýznamnější látkou v česneku je allicin. Ten má zároveň antivirotické účinky. Virů, které jsou velmi citlivé k allicinu, je značné množství, a patří mezi ně i vir spouštějící chřipku. Studie navíc ukazují výjimečnou preventivní úlohu česneku. Účinek brání zejména v propuknutí choroby. Cibule může pomoci s odkašláváním, protože uvolňuje a rozpouští hleny. Použít ji můžete jako vývarový zeleninový základ nebo ji rozmixovat do hutnějších polévek typu čočková či hrášková. Příznivě působí při zánětech dutin či kašli, jelikož dokáže zklidnit organismus. Cibule má močopudné projevy, a proto se užívá při léčbě močových cest či zánětu ledvin. Dýně blahodárně působí na trávicí a vylučovací soustavu, protože ji z 90 % tvoří voda s množstvím vlákniny. Obsažené enzymy zejména v čerstvé dýňové šťávě mají kladné účinky na nemocnou slinivku. Deci šťávy před spaním vám usnadní usínání a pomůže vám zklidnit se. Brukvovitá zelenina je oslavovaná z pohledu nízké energetické hodnoty i glykemického indexu, ale je spjata s preventivními či dokonce léčebnými účinky v případě nádorových onemocnění. Také je účinným pomocníkem proti alergiím, protože brání uvolňování histaminu a vitamin K přispívá ke srážlivosti krve,“ uzavírá Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Polévek můžeme uvařit bez počet druhů a každá z nich vám přinese jinou skladbu živin, a právě pestrost jídelníčku je základním předpokladem pro bezvadně fungující organismus.
Tipy na polévky od Zdravého stravování najdete v sekci receptů na blogu Zdravého stravování. Budeme rádi, pokud některé z nich vyzkoušíte.
Don't worry, we will definitely not spam you. We usually share two most important messages a month. The newsletter is in the Czech language.
Your data is safe. Read more about our privacy policy.
+420 517 070 333Mo-Th: 8:00-17:00
Fr: 8:00-16:00
Su: 12:00-19:00 (delivery inquiries for active customers only)
Copyright ©2024 Zdravé stravování s.r.o. | Design IMPnet, realizace Reperio