Problém jménem poruchy příjmu potravy

Víte, jaké jsou první signály poruch příjmu potravy u dětí a dospívajících? Přečtěte si, jak vést děti ke správnému vztahu k jídlu.

Poruchy příjmu potravy jsou vážným problémem, který v posledních desetiletích ovlivňuje stále více lidí. V minulosti se tyto poruchy týkaly převážně žen, ale v poslední době stále stoupá výskyt i u mužů.  Nejrizikovější skupinou pro rozvoj tohoto onemocnění jsou dospívající.

Mentální anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání

Máme několik forem poruch příjmu potravy (PPP). Všechny spojuje to, že se jedná o patologické stravovací chování, které může být až život ohrožující. Mezí základní poruchy příjmu potravy řadíme mentální anorexii, mentální bulimii a záchvatovité přejídání. Méně známější poruchy jsou například ortorexie, což je posedlost zdravou výživou nebo bigorexie, posedlost svalovou hmotou.

Mentální anorexie (pozn. lékařské označení diagnózy F50.0) je onemocnění, při kterém dochází ke zkreslenému vnímání vlastního těla a výraznému omezení příjmu potravy, případně i využívání kompenzačních metod, kterým ale nepředchází vyšší příjem energie.

Při mentální bulimii (pozn. lékařské označení diagnózy F50.2) je typické využívání kompenzačních metod po příjmu zdroje energie. Kompenzačními metodami myslíme nadměrné cvičení, zvracení nebo užívání projímadel. Osoby trpící tímto onemocněním mívají dlouhé doby lačnění následované záchvatovitým přejídáním, následované kompenzačními technikami.

Záchvatovité přejídání (pozn. lékařské označení diagnózy F50.4) je charakteristické tím, že dochází k dychtění po jídle v závislosti na psychickém napětí nebo reakci na jiný emoční stav. Dochází ke konzumaci velkého množství potravy v krátkém čase a na rozdíl od výše zmíněných PPP nedochází ke kompenzačním mechanismům. Následkem je nárust tělesné hmotnosti až rozvoj obezity, která je riziková pro rozvoj dalších civilizačních onemocněních.

Věnujte pozornost varovným signálům

PPP mohou být často ne na první zřejmé, ale existují varovné signály, která nám mohou napovědět, že osoba v našem okolí trpí tímto onemocněním.

Mezi hlavní ukazatele patří změna chování. Dochází často k držení nesmyslných diet a omezování určité skupiny potravin, vyhýbání se společnému stravování nebo odcházení od jídla. Dalším varovným signálem je lhaní o jídle a vymýšlení si výmluv, proč danou potravinu nemůže konzumovat. Následkem toho bývá sociální izolace.

Každá ze zmíněných poruch je specifická ve svých projevech. U mentální anorexie dochází zpravidla k rapidnímu váhovému úbytku způsobeného restrikcí příjmu energie. V závislosti stupně podvýživy se projevují zdravotní komplikace. Jednou z těchto komplikací je zimomřivost, slabost, ztráta menstruace, zhoršená kvalita pokožky, nehtů a vlasů, endokrinologické poruchy, porucha srdečního rytmu až smrt. Osoby trpící mentální bulimií nemusí vykazovat na první pohled fyzické změny. Hlavním varovných signálem je zde změna stravovacího chování. Využíváním kompenzačních metod po jídle mají například zhoršenou kvalitu zubů vzhledem k častému zvracení. Záchvatovité přejídání se projevuje rozvojem obezity u postižené osoby.

Role rodiny a společnosti

Na rozvoj PPP mohou mít vliv nejen společenské tlaky, ale i rodinné prostředí.

Rodina hraje důležitou roli při utváření vztahu k jídlu. Pokud má rodič sám poruchu příjmu potravy, dítě může převzít jeho nevhodné vzorce chování. Nátlak na perfekcionismus a kladení příliš vysokých nároků jsou dalším významným rizikovým faktorem, který může vést k rozvoji PPP, kdy se dítě snaží dosáhnout „ideálního“ vzhledu. Kritika vzhledu nebo váhy dítěte může způsobit, že si začne spojovat tělesnou hmotnost a vzhled s pocitem uznání a lásky. Přílišná nebo naopak nedostatečná kontrola nad stravováním dítěte může vést k narušenému vztahu k jídlu. Dalším rizikem je používání jídla ke zvládání emocí, kdy slouží jídlo jako odměna nebo trest, což narušuje zdravý vztah k jídlu.

Rodinné prostředí je jedním z nejdůležitějších míst, kde můžeme děti naučit se správně stravovat. Bohužel dnešní uspěchaná doba plná technologií nám nedávám prostor na společné časy u jídla. Společné stolování v rodinném kruhu je velice důležité pro zdravé stravování. Jídlo by si měl člověk vychutnat a nedělat u toho spoustu jiných činností, často díky tomu přichází o kontrolu, kolik a co vlastně snědl.

Sociální média propagují nerealistické ideály krásy, což může snižovat sebevědomí, vyvolávat pocity méněcennosti a vést k rozvoji patologického stravovacího chování.

Jak se léčí poruchy příjmu potravy?

Základem pro léčbu PPP je komplexní přístup zahrnující multidisciplinární tým. Součástí tohoto týmu bývá psychiatr, dietolog, či nutriční terapeut, lékaři, sociální pracovníci a rodinní terapeuti. Léčbou těchto onemocnění se zabývají speciální pracoviště, které zajišťují tento multidisciplinární přístup.

Cílem nutriční terapie je obnovení zdravého stravovacího chování a nastavení optimálního příjmu. Terapie se liší v závislosti na typu poruchy. Délka léčby je velice individuální, většinou se pohybujeme v rámci měsíců až let, ale může být i doživotní. Tato onemocnění mají tendence se vracet, proto je zde důležitá pravidelná kontrola i po ukončení léčby. Mimo spolupráci týmu odborníků je zde klíčová spolupráce pacienta a rodiny. 

Prevence v rodině i ve škole

Z psychologického aspektu by rodiče měli vést své děti ke zdravému sebehodnocení, které není založeno na vzhledu, ale na vnitřních hodnotách. Dalším preventivním prvkem je vést děti od útlého věku ke zdravým stravovacím návykům. Počínajícím od stolování, přípravy pokrmů, sestavování jídel až po společné diskuse o výživě.

Je důležité děti naučit pravidelnému stravování a vhodnou volbu potravin, které budou splňovat požadavky rostoucího organismu a zároveň nebudou podporovat nezdravé stravovací chování, které může vést k poruchám příjmu potravy.

Pokud rodičům časová vytíženost nedovoluje každý den připravovat dětem jídlo a dostávají peníze na oběd, tak to není ideální volba. Nemusí si totiž koupit nic nebo naopak si koupí ne úplně vhodné jídlo, což z dlouhodobého hlediska není ideální. Vhodnou volbou jsou školní jídelny, které však nemusí odpovídat chuťovým preferencím strávníka nebo můžete vyzkoušet stravovací program pro děti od Zdravé stravování, který nabízí program Pro děti pro věkové kategorie: 7-11, 12-14,15-18 let. Máme tři obědové varianty pro všechny věkové skupiny. Klasický oběd obsahující maso, oběd pro děti s intolerancí na laktózu nebo oběd pro vegetariány.

Dalším prvkem prevence mimo zajištění pravidelné stravy je edukace o zdravé výživě nejenom od rodičů, ale i ve školském prostředí.  Zásadní roli zde hraje psychologická podpora. Ve školách by měl být vytvořen prostor na otevřenou komunikaci, kde mohou studenti hovořit o svých problémech, aniž by se cítili stigmatizováni nebo souzeni.

Image by freepik