A co ty plasty?

I nám samozřejmě otázka životního prostředí není lhostejná. Zvažovali jsme mnoho variant, do čeho naše jídla balit.

V první řadě je pro nás důležitá bezpečnost a zdravotní nezávadnost našich výrobků. Produkujeme jídlo pro 4000 zákazníků a rozvážíme jej po celé České republice a části Slovenské republiky. Z hlediska bezpečnosti pokrmů při použití vratných krabiček (plast, sklo, nerez), jídlonosičů s sebou nese zvýšení rizika výskytu patogenních mikroorganismů, riziko stop alergenů, možnost kontaminace chemickými látkami z použití z čistících a dezinfekčních prostředků, střepy u skleněných obalů.

Hygienickým problémem je i zpětný odběr vratných obalů. Nelze v jednom vozidle přepravovat „kontaminované obaly“ s potravinami (bylo by potřeba dalších aut na zpětný odběr – uhlíková stopa). V další řadě následují rizika spojená s nedokonale utěsněným obalem, kdy hrozí vylití či vysypání obsahu obalu. Snadné otevření krabičky nezaručí, že nedojde k fyzikální či biologické kontaminaci cizím předmětem.

Dalšími negativní faktory, které jsou spojené s použitím vratných obalů jsou vysoká spotřeba vody používaná na sanitaci, spotřeba velkého množství sanitačních prostředků a energie spojené se sušením vzduchem (zátěž pro životní prostředí). Navíc u skleněných obalů je problematická váha samotného obalu, což z ekologického hlediska taky není úplně zanedbatelný faktor (pro představu, auta mají vyšší spotřebu pohonných hmot, je potřeba více aut, k rozvozu jídel). U plastových obalů je omezená životnost obalu a nemáme (často opomíjenou) kontrolu, co do vratných obalů bylo neukázněným zákazníkem vloženo, nalito. Dochází tím k ničení původních vlastností vratného obalu. A v neposlední řadě vysoká cena samotného obalu.

Pro výrobu biologicky odbouratelných obalů (PHA, TPS) dochází také k zásahu do životního prostředí. dle Institutu odpadového hospodářství a technologie životního prostředí při pěstování a zpracování rostlin pro tyto obaly dochází k silnějšímu okyselení půd a k vyšší eutrofizaci vod než u výroby konvenčních plastových obalů. Kromě toho vznikají emise jemného prachu.

Podle studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR“ metodou LCA (Life cycle assessment), kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP), se plastové obaly, umístily na tzv. environmentální škále někde uprostřed. Plastové obaly tedy nejsou nejhorší variantou obalových materiálů právě proto, že jejich výroba není energeticky náročná (na rozdíl od skleněných a hliníkových obalů). Proto je velmi důležité jejich správné odstraňování. Správným zpracováním plastových obalů se tak dá snížit jejich dopad na ŽP na minimum.

Z toho důvodu  Zdravé stravování s.r.o. spolupracuje s autorizovanou obalovou společností EKO KOM, která provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů. Tento systém zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina. Ze směsných plastů (fólie, sáčky, různé plastové obaly) se vyrábí protihlukové stěny kolem dálnic, nebo materiály, které připomínají dřevo. Ze směsných plastů se také vyrábějí lavičky, verandy, dětská hřiště, okna nebo také plastové střešní krytiny.